O nás

Náš zapsaný ústav nesoucí název Společnou cestou s námi, vznikl z jednoho prostého důvodu.
Část z nás – zakládajících členů ústavu, jsme rodiče zdravotně handicapovaných dětí a další část jsou naši přátelé, které jsme díky svým dětem poznali a kteří tou Společnou cestou s námi jdou. Někteří už i pár let.
Když se narodí človíček s postižením, nebo se jím bohužel stane v průběhu života, je to pro rodinu i okolí velmi silný zážitek.
Zážitek, díky němuž většinou objevíte ten pravý smysl života a jeho hodnoty. Čeká vás nelehká cesta.
Ale rozhodně stojí za to vydat se po ní…

Protože právě ten handicapovaný člověk si svůj osud nezvolil.
A my blízcí lidé kolem něj, jsme kolikrát jejich jedinými prostředníky s obyčejným světem kolem.
Za roky co jsme s našimi dětmi prožili, kdy ony oplácejí naši snahu o jejich co nejlépe prožitý čas,
svojí čistou láskou bez falše a přetvářky, jsme také poznali, že je málo zařízení, kam bychom naše děti s klidným srdcem umístili,
až sami už nebudeme zvládat fyzicky a kolikrát i psychicky náročnou péči o ně.
Většina zařízení přijímá děti jen vyhraněných diagnóz. Málokteré přijme klienta s kombinovaným postižením.
Proto jsme se rozhodli založit náš zapsaný ústav.
Protože přáním většiny z nás rodičů je jít se svými dětmi co nejdéle právě tou
Společnou cestou s námi.
Být jim nablízku a zároveň mít zajištěnou pomoc v péči o ně.

Naše nezisková organizace Společnou cestou s námi z.ú. byla zaregistrována 1.11.2016 v rejstříku ústavů,
vedeného u Krajského soudu v Brně.

Zakladatelkou neziskové organizace jsem já – matka skoro patnáctiletých trojčat Vojtíška, Davídka a Olinka.
A starší dcery Katky, která studuje třetím rokem Právnickou fakultu na Masarykově univerzitě v Brně.

Kluci se narodili předčasně a kvůli tomu mají diagnostikovanou dětskou mozkovou obrnu, formu spastické kvadruparezy.
Postupně se jim přidala epilepsie, Davídek nevidí, a Vojta v šesti letech
prošelkomplikovanou onkologickou léčbou Ewingova sarkomu.

Víc informací i pár fotek najdete na: http://www.trojcata-kolackovi.cz/

Většina členů rad, jak správní tak i dozorčí, jsme maminky zdravotně znevýhodněných dětí.
Další část lidí, kteří podpořili moji myšlenku a souhlasili s členstvím v radách, jsou letití přátelé, kteří znají naši rodinu
už pár let a snaží se pomáhat zajistit finanční prostředky pro moje těžce zdravotně postižené kluky.
Někdy jsou hlavně psychickou oporou v situacích, které přináší život s takovými dětmi.
Zejména ve chvílích, kdy musím rozhodovat o zdravotních výkonech, které mé děti podstoupí
a tím mnohdy rozhodovat o jejich dalším životě.
Asi každý zná ty okamžiky, kdysi říkáte: „Co když se rozhodnu špatně a potom si to budu vyčítat?“
V takových chvilkách přijdou právě tito lidé, kteří tě vyslechnou, řeknou svůj názor.

Cesta životem s postiženými lidmi člověka hodně naučí. Najednou si vážíte jiných hodnot.
Začnete si uvědomovat a přemýšlet o drobnostech úplně jinak než dřív.

Hlavním impulsem pro vznik našeho projektu je vědomí, že ani energie nás, pečujících osob, není nevyčerpatelná.
Navíc naše děti rostou, péče o ně je náročnější.

Děkujeme všem, kdo otevřeli naše stránky. Děkujeme za čas strávený jejich přečtením.

A velice si vážíme rozhodnutí těch, kteří náš projekt podpoří a pomohou plnit jeden velký sen.